6. června 2021
Charita Přerov
Protože jsme se v minulém díle věnovali vzájemné vyživovací povinnosti mezi manžely, odbočíme teď na chvíli od manželských vztahů a tuto kapitolu budeme věnovat vyživovací povinnosti k dětem.
Občanský zákoník se věnuje vyživovací povinnosti v § 910 až 923.
Podle § 915 OZ platí, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Vyživovací povinnost trvá do chvíle, kdy je dítě schopno se o sebe samo postarat. Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem tak v některých případech nemusí vůbec zaniknout, např. v případě invalidity dítěte. Také neplatí, že by vyživovací povinnost automaticky končila zletilostí dítěte, jak se ještě dnes řada rodičů domnívá.
Vyživovací povinnost trvá až do doby dokud dítě není schopno se samostatně živit. Nejčastěji po dobu studia. Soud však může zkoumat, zda je dítěti opravdu znemožněna možnost samostatného výdělku. V případě studia je zjišťována úroveň školy, studijní výsledky dítěte, množství volného času. Při častém střídání oborů nebo nedostatečném zájmu o obor výživné, vůbec nemusí být přiznáno.
Do 18 let je výživné vypláceno rodiči, do jehož péče bylo dítě svěřeno. Od dosažení zletilosti náleží výživné přímo dítěti.
Pokud se zletilé dítě odstěhuje od rodičů a stále studuje, má právo žádat výživné od obou.
Vyživovací povinnost může také zaniknout a znovu být obnovena, např. pokud se dítě po ukončení střední školy nedostalo na vysokou školu, šlo na rok pracovat, v dalším roce se na vysokou školu dostalo a pokračovalo v přípravě na budoucí povolání. V takovém případě je vyživovací povinnost rodičů obnovena.
V příští kapitole se budeme věnovat vymáhání výživného. Na závěr je však třeba připomenout dvě věci:
1) výživné se hradí vždy předem, tj. do konce května je třeba uhradit výživné na červen.
2) zanedbávání povinné výživy je trestný čin, za který hrozí nepodmíněné odnětí svobody na 1 rok.
Příště se tedy budeme věnovat tomu, jak lze výživné vymáhat, když rodič výživné nehradí.
