Halloween a Památku všech věrných zesnulých známe dneska asi všichni, stejně jako jakousi konkurenci mezi těmito přístupy k přelomu října a listopadu. Mezi americkými tradicemi a jdeme zapálit svíčky na hřbitov se však nachází slavnost Všech svatých, která se často uděje bez našeho povšimnutí a zamyšlení, což je škoda.
Na druhou stranu chce být dneska někdo ještě vůbec svatý? Ty divný sochy v kostele se mi fakt nelíbí. Nechci mít ten přihlouplý výraz s očima obrácenýma v sloup a svírat u toho v ruce předmět neurčitého tvaru a existence (autor článku si je vědom, že mnohé závisí na úmyslu i době, ve které dané umělecké dílo vzniká. Pro účely zamyšlení však vyzdvihuje časté stesky týkající se vzhledu některých děl). Svatý se často v našich představách rovná blbec co si nechá všechno líbit, všem ustoupí, rozhodně se nebaví, dělá samé správné věci a je s ním děsná nuda. Svatoušek. No kdo by to chtěl? Já chci být radši normální (nutno podotknout, že tento proces probíhá často i v myslích praktikujících křesťanů, kteří by přece jenom měli mít větší náhled, o co jde). Je teda touha být normálním špatně?
Když se podíváme bližším okem na ty oficiálně svaté (jejichž podivné sochy můžeme občas vidět), zjistíme, že to byli velmi normální lidi. Většina z nich měla nějaký sen, vášeň, za kterou šli a byli ochotni pro ni něco obětovat. Chtěli dělat svět (nebo aspoň svůj kousek světa) lepším, krásnějším. V cestě jim stálo mnoho překážek, blízcí i dalecí lidé jim házeli klacky pod nohy, ničili, co tak pečlivě vybudovali, znechucovali je, vysmívali se, nebo je v dobré víře odrazovali. Ale nepomohlo to. Světci si šli za svým. Před očima měli vizi a nesmířili se s ničím polovičatým. Mnohdy ani jejich rozhořčení, rozčilení a hněv nebyly polovičaté – okolí by o tom mohlo vyprávět. Kolem své vize nasekali hromadu chyb, mnoha lidem ublížili, ušli kus cesty nesprávným směrem, pobořili to, co měli kolem. Moc dobře uměli dělat i chybná rozhodnutí a věci, které bychom dobrými rozhodně nenazvali. Našim dnešním představám o svatosti se rozhodně vymykali. Byli normální. Velmi normální.
Protože – co vlastně znamená být normální? Co kdyby to znamenalo, že to, čím jsem, co umím, vím, mám, po čem toužím, prostě prožívám naplno? Bez zbytečných obav z toho, co si pomyslí druzí, jak mě budou hodnotit, jak bude vypadat výsledek, kolikrát budu muset začínat znovu, kolikrát budu vypadat jako blbec…prostě a jednoduše budu celý život sám sebou, jak nejvíc to jde a podle toho, jak se můj život, poznání a pochopení budou prohlubovat. Zapojím všechny rejstříky, které mi Bůh dal, a rozehraju své bytí naplno. Být zcela sám sebou – zamysli se na chvilku, jak ti to zní? Pustit všechna očekávání druhých, svobodně se nadechnout a taky vydechnout a zabarvit svět odstínem své vlastní jedinečnosti. Ne cizí barvou, ale svou vlastní, na míru mě umíchanou Stvořitelem. Kdybychom to dělali všichni, možná by svět nebyl tak šedým a nevýrazným místem a místo jednotvárných okopírovaných barev by se mohl zaskvět v plejádě nekonečné krásy a my bychom jenom vydechli úžasem. Barva každého z nás. Bez přidaných konzervantů strachu z okolí a éček napodobování. Čistá ryzí barva – normálnost, moje já. Být takhle normální se mi zdá přijatelné až žádoucí. To by mě bavilo. A ostatním by se pak možná líbilo koukat na mou sochu J. Protože nejde o dokonalost nebo bezchybnost – jde o to překonat strach a být sám sebou.
[1]Pokud vás náhodou přepadl pocit, že pro vás to fakt není, přečtěte si následující seznam normálnosti některých biblických postav, které jsou považovány za velikány – a možná …
- Noe se občas opil do němoty.
- Abrahám byl už příliš starý.
- Sára byla neplodná.
- Jákob byl úskočný.
- Josef Egyptský prožil těžkou šikanu.
- Mojžíš nedokázal dobře mluvit - koktal.
- Gedeon měl strach a chtěl utéct.
- Samson byl rozmazlený klacek, který nedbal na dobré rady.
- Rachab, Ježíšova praprapra...babička, byla prostitutka.
- Jeremijáš (ale i Timotej) byli příliš mladí.
- David měl na kontě cizoložství a úkladnou vraždu.
- Jonáš utekl před Bohem a svým posláním.
- Jób přišel o rodinu i majetek a skončil na smetišti.
- Apoštolové usínali při modlitbě.
- Petr se vytahoval – a pak zapřel Ježíše.
- Marta byla tak trochu workoholička.
- Její sestra Marie zas nebyla zrovna akční.
- Marie z Magdaly byla možná prostitutka, a k tomu ještě byla posedlá.
- Samařská žena byla několikrát rozvedená a žila ,,na hromádce“.
- Zacheus byl malý, zakomplexovaný a živil se daňovými podvody.
- Pavel byl cholerik a občas si neviděl do úst.
- Timotej měl chatrné zdraví.
- První svatořečený byl zločinec po Ježíšově pravici.
… a Lazar byl mrtvý!
Pro Boha není nikdo ztracený případ!
1 http://www.nasefarnosti.cz/fwz/fwg_idx.idx?p_oblast_id=1&p_cs_id=7667&p_pc=&p_den=