Příběhy (i pohádky) mají zvláštní schopnost odhalovat jednoduchým způsobem důležité pravdy, které bychom za běžných okolností jen tak nevyslovili nebo si jich nevšimli.
Právě k takovému přemítání jsme se minulou středu sešli s klienty i pracovníky Nízkoprahového denního centra Lorenc. Při čaji a kávě nám dělal společnost americký spisovatel zejména krátkých příběhu ze života Robert Fulghum. Dozvěděli jsme se o jeho holiči, který zanechal svého řemesla, a v Robertově životě tak vznikla náhlá díra. Ani si neuvědomil, jak důležité místo holič vyplňuje. „Nikdy jsem ho neviděl mimo holičství, nikdy jsem nepoznal jeho ženu a děti, nikdy jsem neseděl u něj doma ani s ním nejedl. A přece byl hrozně důležitou součástí mého života. Možná mnohem důležitější, než kdybychom byli sousedé. Charakter našeho vztahu byl částečně utvářen zvláštním odstupem. Že odešel, pociťuju jako opravdovou ztrátu. Už se mi nechce stříhat vlasy, i když vlasy dlouhé přes dva metry by vypadaly divně.“
Povídání nás zavedlo až k tomu, že každý takové místo v životech druhých vyplňujeme. A ani o tom nevíme. Jsme důležitější, než si myslíme – i když se nám to nezdá. A zároveň každý z nás má někoho, kdo ho inspiruje, je pro něj důležitý a učí se od něj – a ten člověk o tom většinou neví. „Jsou to fajn lidi, kteří jsou vždycky na svém místě, na které se dá spolehnout v důležitých maličkostech. Lidé, kteří nás učí, dávají nám požehnání, povzbuzují nás, podporují a povznášejí v naší každodennosti. Nikdy jim to neřekneme. Nevím proč, ale neděláme to.“ Povídání nás pak zavedlo i do let minulých, kdy jednotlivým účastníkům vytanuly na mysli vzpomínky nejrůznějšího druhu – a tak jsme (možná trochu nostalgicky) rozvažovali a zároveň jsme se i dost zasmáli.
Rádi bychom se po stopách příběhů (s čajem nebo kávou) vydávali v NDC Lorenc pravidelně, abychom společně s klienty i pracovníky mohli odhalovat hlubší i širší smysl bytí a událostí. Člověk na ty důležité věci často rychle zapomene. Zvlášť když se ocitne na okraji společnosti, sám, zapomenut a bez prostředků. Našim úkolem je to důležité připomínat.