12. března 2026 Charita Přerov

Začít znovu – příběh paní Yvety

Příběh paní Yvety se začal psát dávno předtím, než poprvé zaklepala na dveře našeho azylového domu. Žila v kolotoči neustálého nedostatku, provizorních ubytoven a krátkodobých pobytů u příbuzných. Její tehdejší partner nepracoval a zůstával u svých rodičů, zatímco ona se dvěma dětmi marně hledala bezpečí. Dluhy na nájmech narůstaly a často nezbývalo ani na základní potraviny.

Zlom přišel ve chvíli, kdy byla paní Yveta s dětmi v nočních hodinách nalezena policejní hlídkou na vlakovém nádraží. Bez peněz a bez cíle se zde chystala přenocovat. Právě tento okamžik ji přivedl k nám. Do azylového domu přišla rodina ve velmi zuboženém stavu. První dny byly o zajištění těch nejzákladnějších potřeb – jídla, čistého oblečení a především pocitu bezpečí.

Paní Yveta se rozhodla vztah s otcem dětí ukončit a za podpory našich pracovníků začala postupně dávat svůj život do pořádku. Byly vyřízeny potřebné sociální dávky a k soudu byl podán návrh na stanovení výživného. Zdálo se, že konečně stojí na vlastních nohách.

Osud a staré vazby ji však na čas stáhly zpět. Po určité době obnovila kontakt s bývalým partnerem, což přineslo další komplikace. Otěhotněla potřetí, ale partner se k odpovědnosti nehlásil – nejenže neplatil výživné na starší děti, ale odmítl uznat i otcovství novorozené dcery.

Následoval soudní spor. Soud nařídil testy, které otcovství potvrdily, a stanovil otci vyživovací povinnost. Ten si však brzy našel novou partnerku, děti přestal navštěvovat a kontakt s rodinou postupně zcela přerušil.

Yveta, nyní matka tří dětí, zůstala na všechno sama. S obdivuhodným odhodláním začala obvolávat inzeráty a hledat bydlení mimo azylový dům. Navzdory předsudkům i tíživé finanční situaci se nevzdala.

Díky její vytrvalosti přišel den, kdy v ruce držela nájemní smlouvu. Do nového života sice vstupovala bez partnera, ale odcházela z azylového domu jako silná a samostatná žena. Dnes mají její tři děti místo, kterému mohou říkat skutečný domov.