27. března 2021
Charita Přerov
Další z cyklu rodinného práva od Občanské poradny a porady pro dlužníky je tu. Tenktokrát se věnujeme bydlení manželů za trvání manželství.
Můžeme rozlišit dvě situace – bydlení v nemovitosti manžela a bydlení v nájmu.
1) Bydlení v nemovitosti, která je výlučným vlastnictvím jednoho z manželů. Podle občanského zákoníku § 744 je-li obydlím manželů dům nebo byt ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, vznikne sňatkem druhému manželovi právo bydlení.
Pokud má jeden z manželů byt nebo dům ve výlučném vlastnictví a tento byt nebo dům je rodinnou domácností, pak tento manžel nesmí bez souhlasu druhého manžela takový dům zcizit (prodat, darovat) ledaže zajistí manželovi a rodině po všech stránkách obdobné bydlení srovnatelné s bydlením dosavadním. (§747 občanského zákoníku).
2) Co se týká nájemního bydlení. Manželům vzniká sňatkem společné nájemní právo, a to i tehdy pokud už jeden z manželů v daném nájmu bydlel před sňatkem (§745 občanského zákoníku). V případě nájmu platí, že jeden z manželů nemůže nájem ukončit bez souhlasu druhého manžela. Manžel se může dovolat neplatnosti takového jednání.
V obou případech se pro souhlas manžela vyžaduje písemná forma!!!
Bydlení po rozvodu
Co se stane, když se manželé rozvedou. Opět může nastat několik různých situací:
1) Manželé si pořídili dům nebo byt za trvání manželství a mají k němu společné právo. Na prvním místě stojí vždy dohoda manželů. Takže manželé se mohou dohodnout, kdo v bytě či domě zůstane bydlet a jakým způsobem druhého manžela vyplatí, popř. mu zajistí náhradní bydlení.
Pokud se manželé nedohodnou, nezbývá než se obrátit na soud. Soud pak rozhodne s přihlédnutím ke všem okolnostem, např. k zájmům nezletilých dětí, zdravotnímu stavu manželů atd.
2) Dům nebo byt si pořídil jeden z manželů před vznikem manželství. Pokud se manželé nedohodnou, může manžel – vlastník bytu či domu požádat, aby soud druhému manželovi uložil povinnost se vystěhovat. Manželovi, který není vlastníkem nemovitosti, však nevznikne právo na bytovou náhradu či jinou kompenzaci. Ve výjimečných případech může být tomuto manželovi opět poskytnuta ochrana, pokud pečuje o nezletilé dítě. Soud může totiž založit v jeho prospěch věcné břemeno bydlení do doby, než dítě nabude trvale schopnosti samo se živit.
3) Jak už bylo řečeno výše. Manželům vzniká společný nájem. O společný nájem, jde i v případě, že na nájemní smlouvě je uvedeno jméno pouze jednoho z manželů. Pokud se tedy manželé nedohodli, že jim společný nájem nevznikne. Což se v praxi moc nestává.
I tady platí, že nejlepší je, když se manželé dohodnout, kdo bude nájemní byt po rozvodu manželství užívat, a kdo se z bytu odstěhuje a za jakých podmínek. Pokud se manželé nedohodnou, rozhodne na návrh některého z nich soud. Ten přihlíží k řadě věcí, např. komu byly svěřeny do péče nezletilé děti, jaké je stanovisko pronajímatele či kdo bydlel v bytě již před manželstvím.
Jestliže soud přizná náhradu bydlení, může rozvedený manžel v bytě bydlet, dokud mu druhý nezajistí náhradu bydlení. Nejdéle však jeden rok od soudního rozhodnutí.
